Taktika zlodějů nemovitostí jako nového fenoménu současnosti

 Sem budou postupně vkládány osobní zkušenosti s taktikou, jakou používají tito "moderní" zloději, jdoucí po tom, co má největší hodnotu.

Je současně samozřejmě i literárně zpracovávané pro knižní vydání. Tam bude nejspíš spojeno víc motivů dohromady, dotvořené, zde bude uvedena jen skutečná realita.

Jak to odpovídá 21. století či 3. tisíciletí, jsou oproti dřívějším zlodějům mnohem připravenější, taktiku mají do detailu promyšlenou, každý krok - a to doslova i ten skutečný, fyzicky vykonávaný nohama, každé slovo.

Avšak pouze neflexibilnost našeho právního systému na ně ZATÍM nestačí, tak doufejme, že je brzy dožene a předčí, protože dle mne je dávno překonaný názor 19. století, vyslovovaný Sirem Arthurem Conanem Doylem ústy Sherlocka Holmese, že zločinec může být stejně inteligentní jako ten na druhé straně, co jej postihuje. Už to, že někdo musí volit cestu zločinu, jej staví na nesrovnatelně nižší příčku, neboť se tím vystavuje naprostému kolapsu své osobnosti, svého dalšího života, dojde-li k odhalení. Kdo inteligentní by něco takového riskoval? Činí tak pouze ten, kdo není schopen se bez zločinu obejít anebo kdo trpí chorobně přehnaným egocentrismem, což někdy bývá spojené.

Takže se sem postupně vracejte číst o moderních taktikách současné zločinnosti 21. století či 3. tisíciletí.

Paul Signac: Ženy u studny

Reprodukce jednoho ze slavných světových obrazů, která je na tento týden v Kalendáři pro seniory - Paul Signac: Ženy u studny.

Přestože pečlivě aplikovaná pointilistická metoda malby, jejímž byl Signac autorem, působí vznešeně, odlehčeně a čistě, zobrazuje ženy v nelehké každodenní práci, kdy s nádobami musí bůhvíjak daleko chodit ke studni a odtud nosit vodu do svých domácností, které vodou evidentně nebyly vybaveny.

Zobrazené ženy na tom tedy byly ještě hůř než já, která nemusím pro vodu až kamsi ke studni, ale chytám si ji pod okapy do sudů, takže pro ni s kbelíky chodím jen ven k sudům na dešťovou vodu.

Je to jeden z důsledků několikaletého boje se zloději nemovitostí. Středočeská vodovodní a kanalizační se nebaví s nikým, koho nevidí zapsaného v Katastru nemovitostí. Ihned zjistili, že v lednu 2018 se do KN k naší rodinné nemovitosti nechal zapsat někdo jiný a začali komunikovat pouze s nimi, nikoliv se mnou, která jsem byla a dosud jsem jediným obyvatelem. Jenže komunikace byla jednostranná, "noví majitelé" nehodlají samozřejmě nemovitost užívat, je to pro něj jen zdroj peněz, takže nereagovali na vybídnutí k uzavření smluv na dodávku vody a 27.3.2018 SČVAK přijela a utáhla vodu, aniž bych dostala jakoukoliv zprávu a cokoliv tušila.

Má to tady patrně tradici, že fyzicky nemohoucí ženy nemají dodávky vody - jsem vážně nemocný invalida v bezmocnosti. Podobně na sklonku života byla odměněna za reprezentaci Řitky dosud jediná ženská vítězka Velké pardubické Lota Brandisová. Společně se svými dvěma rovněž neprovdanými sestrami, byly vystěhovány ze řiteckého zámku, aby byl volný pro JZD a byly přestěhovány do jakési chatky nad strží, kde v obtížném terénu musely daleko chodit pro vodu.