neděle 19. prosince 2021

Článek z Novinek - jak časté jsou nyní tyto bezskrupulozní podvody s nemovitostmi

Ano, to je přesně ono, v čem nyní žijeme. Žádný covid a už vůbec ne nějaký strach z očkování, můžeme se nechat očkovat každý den, z toho mít nikdo strach nemůže, ale ze špatných lidí, to ano. To je děs dnešních dnů.
Také jsem v pátek byla u soudu a tentokrát nikoliv u své žaloby, nýbrž žaloby protistrany - o mé vystěhování z naší rodinné nemovitosti. Soudkyně jen z útrpnosti z mého, jak řekla - víc jak špatného zdravotního stavu při několika smrtelných nemocích a pohybové bezmocnosti vynesla usnesení o přerušení řízení do ukončení dovolacího řízení v mé žalobě o určení vlastnictví. Mezitím čekám, jak se k podvodům, včetně falzifikátu listiny, na jejímž základě jsem měla být rychle vystěhována, vyjádří Úřad služby krimánální policie a vyšetřování Policejního prezidia. Přitom jsem tentokrát až nevěřila svým očí udeřila podobnost advokáta protistrany s notářem-falzifikátorem, ale zejména jako bych před sebou viděla bývalého pražského starožitníka v mladším věku, který ke mně v prosinci 1994 poslal tři zkušené vykradače a později u něj exekutor odhalil skrytou místnost, plnou kradeného umění. Všichni totiž mají shodné příjmení a tedy i podobu.

Neznalost a důvěřivost ji připravila o dům, rodina musela pryč ze dne na den

Záhady Josefa Klímy: Když vás neznalost a důvěřivost připraví o střechu nad hlavou. Příběh ženy, která se dostala do spárů nebankovních společností. (Video: Seznam Zprávy)

Sledujte naše videa bez reklam
Užívejte si je nerušeně díky Seznam Premium.
Zjistit více
VČERA 18:30

Nejdřív finančně pomáhala svým rodičům, pak se snažila pomoci i své dceři. A tak zastavila dům u nebankovní společnosti. Záhy se dostala do dluhové pasti a o nemovitost přišla.

Článek

„Vím, že jsem udělala chybu. Že jsem prostě naletěla podvodníkům. Ale nechápu, jak můžou takoví lidé existovat. Jak můžou žít a ničit lidi kolem sebe,“ hodnotí dnešní situaci Judita Schmidová z Olomouce.

Kořeny budoucích potíží lze vystopovat až do roku 1964, kdy její rodiče odkoupili od národního výboru dům po člověku, který emigroval do Ameriky. „Naši ten dům koupili, vzali si na to půjčku, spláceli to třináct let spořitelně, pospravovali, vyplatili. V roce 1990 se ten dotyčný pán vrátil a dal naše k soudu. Takže jsme se o ten dům soudili - až do roku 2005. Všichni tvrdili, že jsme v právu. Ale soud jsme nakonec prohráli a naši museli tomu pánovi vyplatit milion korun,“ vzpomíná Judita Schmidová.

Půl milionu korun dokázala dát rodina dohromady. Zbývajícího půl milionu si žena půjčila v bance. Půjčku splácela určitý čas bez problémů. Pak ale přišla její dcera s tím, že potřebuje pomoci. „Udělala jsem tu chybu, že jsem dala dům přeúvěrovat kroměřížské firmě Aktivafin, s. r. o., což byla nebankovní společnost,“ konstatuje Schmidová.

Americká hypotéka

Ačkoliv v té době zbývalo doplatit zhruba 350 tisíc korun, přeúvěrování mělo vypadat tak, že si Judita Schmidová půjčila od společnosti 600 tisíc korun. Měsíční splátky činily 30 tisíc, což za pomoci dcery a zetě zvládala splácet následující rok a půl.

Pak ale přišel zeťův dlouhodobý zdravotní handicap a výpadek příjmu. Harmonogram splácení se začal hroutit.

„Požádala jsem ve společnosti, aby nám snížili splátky, aby to nějak upravili, ale že to všechno doplatíme. Odpověď byla, že ne, ať počkáme, že nás předají paní Koudelkové, která nám zajistí americkou hypotéku. Mělo to být na těch 600 tisíc korun, plus si tam napočítali další výdaje, což dělalo dohromady kolem milionu korun,“ vysvětluje nárůst dluhu Judita Schmidová.

Zmiňovaná Věra Koudelková však americkou hypotéku nevyřídila. Sama nastoupila výkon trestu za jiné finanční podvody, jak v telefonickém rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil i její bývalý spolupracovník Marek Matoušek: „Co já vím, tak ta byla zavřená. Jestli je propuštěná, tak to nevím.“ A potvrdil také to, že trest byl udělen za finanční transakce.

Jméno Marka Matouška do příběhu Judity Schmidové patří. Žena tvrdí, že právě tohoto muže jí doporučila Věra Koudelková před tím, než se odmlčela; měl jí údajně pomoci vyřídit onu hypotéku. Ani to se ale nestalo.

Pohledávka místo toho putovala k další osobě. V té době naskákaly další penále a úroky, částka se vyšplhala už na 1 900 000 korun. Přičemž suma, kterou měsíčně měla Judita Schmidová splácet, zůstala stále na 30 tisících - o finanční úlevě nemohla být řeč. Což svou úvahou dokládá sama Schmidová: „Ono to zůstalo vlastně nastejno. Oni nás tak zamotali, protože člověk v tom neumí chodit. A počítali s tím, že čím víc to bude zamotanější, tak tím víc my začneme zmatkovat a oni se lehce dostanou k majetku.“

Sám Matoušek zpochybnil, že by měl mít případ na starosti. Během rozhovoru s redakcí však přislíbil, že se na celou věc podívá podrobněji a novinářka se má ozvat později. „Já se teda následně musím podívat, jak to z naší strany bylo dořešeno. Ale jestli hraje na to, že za to můžeme my, tak to je mazec,“ prohlásil. Od té doby už telefon redakci nezvedl.

Realitní společnosti

V silách Judity Schmidové nebylo splácet měsíčně tolik. Nakonec skončila v insolvenci.

V příběhu pak sehrála roli olomoucká společnost Bolona, a. s., která funguje na trhu s realitami. Jak dokládá Schmidová, právě tato společnost v jistou dobu vlastnila její pohledávku. Za firmu vystupoval Zdeněk Zabloudil, který jí podle jejích slov nabízel zpětný odkup domu, ale už za daleko vyšší částku.

Dnes je Zdeněk Zabloudil jednatelem jiné firmy – Daleros, s. r. o., která sídlí na stejné adrese jako společnost Bolona a. s. Zabloudila jsme však v sídle jeho firmy hledali marně. Nikdo nevěděl, kdy přijde, nikdo netušil, zda a kdy se vůbec objeví. A telefonický rozhovor s ním skončil v podstatě dříve, než začal. Telefon položil dříve, než vůbec poslechl, proč a v jaké věci ho redakce kontaktuje.

Insolvenční správce nakonec prodal dům Judity Schmidové jiné olomoucké společnosti - M.I.C. Estate Company, s. r. o. za 3,7 milionu korun.

Tehdejší jednatel společnosti Jiří Sedlák si dnes na koupi domu vůbec nevzpomíná; ani na to, jaký měla firma s domem další záměr.

Judita Schmidová vzpomíná, že i tato společnost jí nabídla zpětné odkoupení nemovitosti, aby o ni nepřišla. Tentokrát už za cenu 5,5 milionu korun. Složila podle svých slov společnosti M.I.C. Estate Company, s. r. o. 100 tisíc korun jako záruku, že jí dům za 5,5 milionu prodají zpět. Jenže firma nakonec cenu domu zvedla až na 7,2 milionu korun. Pro Juditu Schmidovou nereálné.

Letos v květnu se tak stalo, že se celá rodina musela z domu ze dne na den vystěhovat. Kam půjdou, bylo všem jedno. Vystěhovat se musela nejen Judita Schmidová, ale i dcera s rodinou či starší bratr Schmidové s manželkou. „Bylo to opravdu hrozné. Pro mě o to horší, že jsem viděla svého bratra. Sedmdesát šest let, nemocný člověk,“ vzpomíná se slzami v očích Judita Schmidová na den, kdy v podstatě skončili všichni na ulici.

Kde nakonec skončila bývalá nemovitost Judity Schmidové a jak dnes ona sama hodnotí tuto svou zkušenost? Dozvíte se v úvodním videu.

Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.

pátek 3. prosince 2021

Soudci nepoznají do očí bijící falzum podvodníků a rozhodují dle něho a zločinci se jim smějí

 Jsem opravdu ze současné situace našeho právního systému rozčílená  a toto jsem nyní napsala svému kamarádovi, s nímž se kvůli vzdálenosti v současnosti vídáme tak jednou za nějaký rok:


Je to až neuvěřitelné selhání soudů, že nevidí, že podpisy na listině jsou okopírované, navíc jen černě, protože notář se ani neobtěžoval si na to pořídit barvu do tiskárny. Tak oni jsou drzí a sebou si jistí, že se ani neobtěžují to falzum udělat pořádně. Takže dle toho všichni 9.1.2018 dvě listiny podepsali modře a pak tu třetí najednou všichni podepsali černě - ale je vidět i tak, že je to tisk. Jak je možné, že soud nežádal originál s originálními podpisy - když si listinu dokonce vybral k tomu, že na jejím základě rozhodoval? Notář přeci jen byl asi nejistý, aby mu na to někdo skočil a snažil se technické nedostatky svého falza vysvětlit elektronickou digitalizací a tak to dal na dálku potvrdil otrokovickému exekutorovi - další osoba, která je buď zneužitá oběť anebo spolupachatel podvodu - pro policii hodně práce! Notáře v tom vysvětlení elektronickou digitalizací omlouvá, že nebyl mým spolužákem ve třídě matematických géniů, z nichž jeden je pak pozdějším autorem Avastu. Musel by se jedině červí dírou neboli Einstein-Nathanovým mostem z r. 1935 vrátit o několik desetiletí zpět, tedy do 80. či na počátek 90. let, aby se mu takové pokažení a zjednodušení originálu působením elektronické digitalizace mohlo stát. (Po Novém roce bude crowdfundingována má knížka "Česká šlechtična v červí díře", popisující uvedení fyzikální teorie do praxe, což však patrně kromě notářova případu v reálu není ještě znám žádný příklad.)
Úřednice, která potvrdila 9.1.2018 dvě ostatní skutečné listiny z daného dne, tak počátkem tohoto roku k potvrzení falza už nebyla k dispozici anebo není jako jediná osoba účastna tohoto podvodu, proto si notář musel falzum ověřit sám. Je to vůbec právně přípustné? Ověřovat nejspíš dle všeho musí jiná osoba, jak jsem pochopila. Tím je nejspíš práce notáře kontrolována.
Mám velkou chuť to publikovat, ale už i z toho důvodu, že běží v té věci trestní řízení, tak vyčkávám. Exekutorem dal verifikovat až v lednu 2021, tedy nikoliv po zhotovení listiny, jejíž datum uvádí.
Je to o tom, jak lidem jde jen o peníze. Protože ve výtvarném umění se jedná o velké částky peněz, tam přichází stále někdo s tím, že něco je falzum, i když je to bezchybné a u listin se nikdo nad falzy nepozastavuje, i když je jimi rozhodováno o nemovitostech, s hodnotami ještě vyššími.
Tak jsem včera napsala předsedkyni senátu KS, aby anulovala rozsudek, bylo by to pro ni snad lepší, než aby se vrchní soud dovoláním dozvěděl o tomto profesním selhání.
Pak jsem napsala Okresnímu státnímu zastupitelství ve Vyškově, aby mi poslali, pod jakým č.j. policie ve Vyškově převzala kauzu, kterou jí předala Národní centrála proti organizovanému zločinu k přijetí vlastních opatření, že na ně nespěchám, že vím, že mají určitě do konce května 2022 zákonnou lhůtu, aby jen poslali č.j. pro informaci soudú. Na práci venkovské policie se ovšem nelze spoléhat, ráda bych se přesvědčila, že to tak není, ale zatím mne nepřesvědčila.
Stejně něco na blog http://zlodeji-nemovitosti.blogspot.com už nyní dám a odkazy odešlu na nějaká místa.
Jsem z té neprofesionálnosti soudců a policie a drzosti zločinců, kteří ji zneužívají, velmi rozčílená.
Můj zdravotní stav mi znesnadňuje fyzicky se účastnit čehokoliv, takže také soudů, ale psát budu do smrti.
A proto nyní podám ještě zvlášť žalobu na falzifikátora notáře a jsem zvědavá, zda i jeho bude zastupovat jeho příbuzný advokát, s týmž příjmením, zastupující celou skupinu.

Článek z Novinek - jak časté jsou nyní tyto bezskrupulozní podvody s nemovitostmi

Ano, to je přesně ono, v čem nyní žijeme. Žádný covid a už vůbec ne nějaký strach z očkování, můžeme se nechat očkovat každý den, z toho mít...